„Rozbor má cenu jen potud, pokud nám umožní pochopit smysl díla lépe, než jak bychom mu porozuměli bez analýzy, pokud nám umožní lépe srovnat dílo s jinými díly, a konečně pokud nám pomáhá lépe pochopit jeho vztah ke skutečnosti, který není bezprostřední, ale prochází - jak již bylo řečeno - filtrem literární tradice a literárních konvencí. Rozbor redukovaný na mechanický popis (deskripci) složek díla a nepřekračující hranice analyzovaného textu nemá vědeckou cenu. Naproti tomu rozbor směřující k pochopení smyslu díla a umožňující jeho bezpečné začlenění do širších kontextů je nutným podkladem vědeckého poznání.“
Josef Hrabák: Poetika, Československý spisovatel, Praha 1973, str. 61.
„Látkou neboli materiálem uměleckého díla literárního je jazyk nebo přesněji jeho dvojí prvky, a to: 1. čistě jazykové, tj. zásoba slov, jejich tvary, skladba, zvuky atd.; 2. obsahové neboli tematické, tj. představy, myšlenky a city, které prostřednictvím jazyka vstupují do díla a tvoří jeho obsah.
Aby tato látka esteticky působila, musí býti účelným způsobem zpracována, tj. musí býti a) přetvořena i zároveň b) pořádána. Tím vším dostane básnické dílo uměleckou formu, která je hlavní podstatou uměleckého díla literárního.“
Karel Oliva: Teorie literatury, Grafická unie, Praha 1947, str. 4.
Last updated:
02.10.2014