Aplikovaný výzkum je založen na využití vědecké metodologie k řešení praktických problémů a na rozdíl od základního výzkumu se vyznačuje určitými odlišnostmi a omezeními, ačkoli je dělicí linie mezi těmito dvěma typy výzkumů často neostrá a mlhavá. Základní odlišnost aplikovaného výzkumu (a můžeme říct i omezení) tkví v roli zadavatele, který vstupuje mezi výzkumníka a zkoumané téma, které politizuje a vymezuje, čímž zásadním způsobem ovlivňuje pozici badatele ve vztahu ke zkoumané populaci, způsobu vedení výzkumu a jeho metodologii. Mezi další odlišnosti patří časová dotace na výzkum, způsob financování nebo charakter, zpracování a diseminace výstupů z projektu. Obecně tedy design výzkumu jako takový.

V rámci kurzu Metody aplikované antropologie budou studenti podrobně seznámeni s návrhem a realizací aplikovaného výzkumného projektu, a to v kontextu zmiňovaných odlišností a etických aspektů s tím spojených. Důraz bude kladen na jednotlivé metodologické postupy, přístupy a techniky vytváření dat, jejich analýzy a interpretace. Ačkoli je kurz zaměřen primárně na kvalitativní metodologii, pozornost bude okrajově věnována i základním postupům kvantitativního šetření, a to zejména s poukazem na možnost jejich vzájemné kombinace.

Kurz je do značné míry orientován prakticky, studenti se účastní týmového výzkumného projektu, případně zpracovávají vlastní individuální výzkumný projekt. Reálně si tak vyzkouší sestavení návrhu výzkumu, jednotlivé techniky vytváření dat a způsoby jejich analýzy a interpretace v praxi.  

S pozdravem,

Laco Toušek, přednášející